HISTORIE

Dřevěný altán Rýzmburk

Rýzmburský altán je osada nad Babiččiným údolím, asi čtyři kilometry na sever od České Skalice. Na skalním ostrohu nad řekou Úpou byl ve 14. století postaven hrad k ochraně stezky z Čech do Slezska a Polska. V držení hradu se vystřídalo mnoho pánů a rodů - například páni z Dubé nebo Bedřich Kounic a naposledy rod Smiřických. V 17. století ho srovnala se zemí císařská vojska a také Švédové. 

Když se stavěl Ratibořický zámek, tak část stavebního materiálu byla užita z chátrajícího Rýzmburku. Dnes jsou zbytky základů hradu zarostlé lesním porostem. V roce 1798 na skalním ostrohu vyrostl Rýzmburský altán, který nechal postavit vévoda Petr Kurónský, otec Kateřiny Zaháňské. 

Ve filmovém zpracování románu se v altánu setkává kněžna Kateřina Zaháňská, majitelka ratibořického panství, s babičkou a jejími vnoučaty a od dětí dostává jako pozornost košík s lesními jahodami. 

V současné době patří altán mezi historické památky Ratibořického údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u rozcestí Červený most odbočuje modrá, vedoucí kolem Rýzmburku.

Uprostřed altánu byl umístěn tlustý jedlový špalek, který připomínal pověst o silném Ctiborovi. Špalek byl však v minulých letech ukraden. 

V roce 1962 byla v Rýzmburském altánu zřízena Pamětní síň bájí a pověstí Boženy Němcové, která se však již nezachovala. 

Rýzmburský altán prošel v několika minulých letech náročnou rekonstrukcí.

V roce 1995 byl Rýzmburský altán navrácen původním majitelům v restituci, další tři roky probíhalo dědické řízení. V té době již budova altánu několik let chátrala, zejména její statika byla ve velmi špatném stavu. Po právním vydání altánu se vnučky původního majitele JUDr. Alberta Prouzy společně se svojí babičkou rozhodly altán zachránit a obnovit, což přivítali všichni příznivci Babiččina údolí i jeho okolí. Majitelky se na rekonstrukci podílely také finančně a po celou dobu se staraly o veškerou složitou administrativu.

Jak probíhala rekonstrukce Rýzmburského altánu
V letech 2001 a 2002 byly vypracovány statické posudky, projekt záchrany kulturní památky v havarijním technickém stavu, včetně zajištění všech potřebných povolení. Zároveň byla obdržena první dotace ve výši 204 000,- Kč od Referátu regionálního rozvoje, památková péče, Náchod.
V období 2003 až 2009 byl Rýzmburský altán zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví, průběžně přicházely za přísných podmínek dotace z Ministerstva kultury. Rekonstrukce celkem stála téměř 5 miliónů Kč.

Nejdůležitější bylo statické zajištění objektu pomocí železobetonových prahových zarážek proti sesouvání altánu ze svahu (hrozilo zřícení objektu), kotvení do skalního masivu, sanace kleneb stehovací technologií Heli, spřažení podlahy sklepní části s pilíři kleneb, sanace zlomových poruch na pilířích, kotvení podlahy proti vodorovné možnosti posouvání, sanace vrchní dřevěné konstrukce s opláštěním, provedení nové šindelové krytiny, zhotovení podkladní betonové vrstvy podlahy a položení pískovcové dlažby. 

Cíl obnovy: zachování kulturní památky pro další generace, zajištění bezpečnosti pro návštěvníky, možnost pořádání kulturních a společenských akcí byl tímto v roce 2009 splněn.

Největší poděkování patří Ing. Jiřímu Švorcovi z kanceláře statiky a stavební firmě pana Petra Hepnara z Náchoda za jejich profesionální přístup a samozřejmě Ministerstvu kultury za poskytnutí dotace.

Po celou dobu rekonstrukce byly prováděné stavební práce pod dohledem památkové péče Ministerstva kultury (včetně čerpaní dotace), památkové péče Městského úřadu Náchod a Národního památkového ústavu.

Z podkladů majitelů Rýzmburského altánu sestavil Mgr. Libor Mojžíš, starosta obce Žernov

ZŘÍCENINA HRADU RÝZMBURK

HRAD RÝZMBURK

Hrad Rýzmburk "Ries-Obr" (připomínka ještě vzdálenější minulosti)," burk-hrad", byl vybudovaný západně od městečka Žernovy nad řekou Úpou příslušníky rodu Třmene. Zakladateli byli nejspíš již Tasson z Březovic, syn Rubín z Březovic společně s prvním doloženým majitelem Rýzmburka mladším bratrem Albertem z Rýzmburka r. 1319. Otec Tasson z Březovic (nar. 1279 - 1362 v závěru života dědí hrad a mimo jiné se píše z Rýzmburka). Syn Rubín zemřel již 1360. První doložený majitel hradu Albert z Rýzmburka se synem Luckem (Lickem, Litoldem?) umírají v roce 1346 po boku krále Jana Lucemburského u Kresčaku. Hrad přechází na společného otce Tassona z Březovic. Po jeho smrti 1362 pobýval na Rýzmburce další syn Alberta Nevlas ze Skalice, Spyty a na Rýzmburce, dále jeho syn Mladota ze Stračova, Smiřičné, Hořiček a z Rýzmburka, jeho syn Beneš Krčínský z Rýzmburka na Hořikách. Část hradu připisuje Beneš 25. ledna 1417 synovci Aleši ml. Vřešťovskému (sám umírá bez potomků), druhá část hradu připadla po jeho smrti manželce Anně, která žila zde do roku 1456 (jako odúmrť získal od krále Aleš ml. Vřešťovský). Část rodu Třmene přijala přídomek z Rýzmburka, počínaje synem Aberta Vřešťovského Aleše ml. (1408 zletilým), manželka Magdalena ze Sloupna.

Rýzmburk, vystavěný z kamene byl za husitských válek na příkaz Aleše Vřešťovského na Ratibořicích (zemský správce, od roku 1433 - 1436 zastupoval funkci krále Zikmunda a snad z piety k rodovému majetku hrad Rýzmburk zachoval). Členové rodu Třmene se zde střídali až do roku 1544 (cca 225 let), kdy hrad koupil Bernard Žehušický z Nestajova, purkrabí Hradeckého kraje, který jej dobově upravil. Jeho snacha, druhá manželka syna Hertvíka v roce 1578 dědí hrad Svojanov, statek Banínský, kdežto Rýzmburk začíná střídat majitele. Roku 1580 získává hrad Mandaléna Bohdanecká, sestra první manželky Hertvíka Žehušického Elišky. Roku 1595 získává hrad Vilém z Talmberka a jeho bratr Jan. Ti ho prodali Smiřickým ze Smiřic, kteří Rýzmburk ponechali svému osudu. Druhým manželem Bohunky Zárubky byl Mathias Felix z Rýzmburka, společně žili na Domoradicích.

Rýzmburk (poslední vybudovaný hrad po Střmeni, Červené Hoře, Vízmburku, Teplicích nad Metují, Adršpachu, Stárkovu, Chotěborkách, Borohrádku aj.), který rod Třmene na území Čech a Moravy vybudoval, byl vypleněn a vypálen za třicetileté války císařskými a později švédskými vojsky. K jeho úplné zkáze došlo na počátku 18 století, kdy byl ze zříceniny vylámám kámen na stavbu nedalekého zámku v Ratibořicích.